NÁVODY NA PĚSTOVÁNÍ

ROSTLINKY V KVĚTINÁČÍCH     Po přijetí zásilky rostlinky důkladně zalijeme a nejlépe ihned zasadíme. Všechny čerstvě vysazené mladé rostlinky je nutné chránit před mrazem a to i ty mrazuvzorné, z důvodu, že rostliny začnou být otužilé teprve až zesílí. Pokud je nutné, chráníme  je před přímým sluncem, čerstvě rozvinuté lístečky mohou být cholustivé na prudký sluneční svit. Na podzim či brzy na jaře mohou být zaslané rostlinky zcela bez listí, jedná se o přirozený stav, takové rostlinky jsou mnohem odolnější než ty, které jsou trvale zelené ve skleníku. Některé rostlinky, které na zimu neopadaly, mohou mít na jaře listy tmavé a povadlé, nebojte se však, jsou to jen staré listy, rostlinám vyrostou listy úplně nové. Jsou i rostlinky přezimující pouze jako kořeny v zemi, např. trvalky, ostružinojahoda atd., které začnou rašit, jakmile se dostatečně oteplí. U rostlin jako jsou jarní borůvky - zimolezy kamčatské nastává podzimní změna barvy listí a následný opad výrazně dříve než u ostatních, proto mohou být vzhledově v nepoměru s jinými rostlinkami.
 
PROSTOKOŘENNÉ STROMKY A KEŘÍKY     Ovocné stromky se u nás před balením zastřihují pouze tak, aby se vešly do balíku, stromky si tedy ještě sestříhejte dle vlastního uvážení. Na jaře je však nutno stromky sestříhat opravdu razantně (délku větví ponechte pouze 15 cm, angrešty a rybízy 10 cm). Pokud stromek větve nemá, jedná se o tzv. špičák, zastřižením vrcholu si založíte korunku, jak vysoko Vám bude vyhovovat. Před sázením stromků odstřihněte kořenům konečky (nejvýše jeden centimetr) a ponořte je na několik hodin do vody, tím stromky nasají potřebnou vodu a lépe se Vám ujmou. Postokořenné stromky vysaďte vždy do volné půdy. Nejvhodnější doba k výsadbě na podzim trvá až do konce listopadu, dle počasí i déle (dokud nezmrzne zem na kámen, sníh nevadí). Na jaře obvykle od začátku března (když rozmrzne zem) až do doby, kdy stromky začnou výrazně rašit. Ovocné stromky a keře je nutné pravidelně ošetřovat ochrannými postřiky viz níže.
......................................................................................................................................................
 
ANGREŠT    Keřová i stromková forma angreštu vyžaduje plně osluněnou polohu s propustnou neutrální  humózní půdou. Angrešty sázíme na jaře nebo na podzim.  Před výsadbou je dobré prostokořenné rostliny namočit na několik hodin do vody a konečky kořenů zastřihnout. Kontejnerované rostliny můžeme vysazovat celoročně až do zárazu půdy. Sázecí jamku hlubokou cca 40cm zasypeme dobře uleželým kompostem nebo hnojem. Stromek  či keř vsadíme tak hluboko, jako rostl ve školce. Stromek vyvazujeme ke kůlku tak, aby kůlek převyšoval korunku. Druhým rokem po vysazení můžeme začít s přihnojováním nejlépe dobře uleželým organickým hnojivem nebo kompostem, který zaryjeme 10cm hluboko. Z průmyslových hnojiv je vhodný mletý fosfát a síran draselný.
 
ASTRA NÍZKÁ   vytváří kompaktní trsy (cca 30cm vysoké) s bohatě větvenými olistěnými stonky posetými velkým množstvím fialovomodrých květů se žlutým středem. Dobře roste v každé normální zahradní propustné zemině na plně osluněném stanovišti. Kvete od konce léta do podzimu. Vhodná je pro výsadbu do skalek a na okraje květinových záhonů.
 
AZALKA   potřebuje mírně kyselou propustnou zem, smícháme tedy původní zeminu s rašelinou v poměru 1:1 a můžeme přidat i trochu písku. Azalky sázíme na slunné místo.  Stálezelené druhy na zimu vždy přikryjeme chvojím. Opadavé azalky jsou odolné, u těchto na zimu přikrýváme jen malé sazenice.
 
BARVÍNEK   je stálezelený půdopokryvný keřík, s krásně lesklými a sytě zelenými listy vejčitého tvaru. Na jaře během dubna rozkvétá fialkovomodrými kvítky a květenství vydrží až dlouho do léta. Na pěstování je to velice nenáročná rostlina, která je odolná proti chorobám i škůdcům. Dobře roste v každé nezamokřené půdě. Používá se i do zastíněných míst v zahradě jako náhrada trávníků.
 
BERGENIE   půdopokryvná rostlina s téměř kulatými velkými listy. Je vhodná i k pěstování v truhlíku. Na pěstování a půdu  je velice nenáročná. Pro bohaté květenství je  vhodné ji vysadit na slunné až polostinné stanoviště. Květy jsou hroznovité sytě růžové barvy na  stoncích vysokých 30 až 40 cm. Je plně mrazuvzdorná.  
 
BORŮVKA KANADSKÁ     Rostlinu před sázením nejprve důkladně zalijeme, po té opatrně vyjmeme z květináče a zasadíme do připravené jámy.  Větvičky které jsou příliš slabé nebo pokroucené odstraníme. Dle velikosti rostliny vyhloubíme jámu o průměru 0,5 m až 1 m a zeminu nahradíme rašelinou, na dno nasypeme vrstvu písku. Ačkoliv některé zdroje uvádějí předem jámu ještě vystlat folíí, nedoporučujeme to, v půdě pak již neprobíhá přirozená mikrocirkulace vzduchu. Rostliny pravidelně přihrnujeme pilinami, dle velikosti sazenice až do výšky 20 cm, borůvka tak bude překořeňovat nahoru a omezí se tím přijímání prvků ze zásadité půdy odspoda. Nezapomeneme od dubna do června přihnojovat hnojivy určenými pro borůvky nebo kyselomilné rostliny (nejvhodnější je Agrabiomin s rohovinou). Rostliny jsou samosprašné, ale pro větší úrodu je vhodné vysadit více různých odrůd.Kanadskou borůvku je možné pěstovat i v květináči (zejména zakrslá odrůda Patriot či balkonová odrůda NorthCountry), na zimu se může květináč s rostlinou nechat venku, při větších mrazech však chráníme. Řez rostlin provádíme tak, že staré zdřevnatělé výhony odřízneme hned u země, při správné péči by měla borůvka každý rok vyhnat odspoda úplně nové výhony, keř se snažíme udržovat asi s šesti až osmi výhony různého věku. Kanadskou borůvku lze řezem i tvarovat (zejména dekorativní odrůdu Brigitta, která tvoří úžasně husté keře, je proto vhodná do živých plotů) musíme však počítat s tím, že po větším řezu borůvkový keř v příštím roce méně naplodí.
 
BORŮVKA ZIMOLEZ KAMČATSKÝ     Jedná se o zcela nenáročnou rostlinu. Nejlepší pěstební výsledky docílíme při výsadbě více rostlin. Zimolez vysazujeme do klasického zahradnického substrátu. Tvorbu plodů podpoříme přihnojením v předjaří Cereritem nebo Hydrokomplexem. Po čtyřech letech je dobré rostlinu zmladit odstraněním starých větví. Zimolez kamčatský kvete již během dubna a plody dozrávají v průběhu května až června. Růst rostliny je ukončen během července, kdy začnou zasychat a opadávat listy.
 
BORŮVKA MUCHOVNÍK - INDIÁNSKÁ BORŮVKA    Jedná se o samosprašný nenáročný keř dorůstající do 2m výšky. Je silně mrazuvzdorný (až – 40 C) a to i v době květu v dubnu, kdy snese i 5ti stupňové přímrazky. Plodí třetím rokem po výsadbě po dobu následujících 40ti a 50ti let. Při výsadbě bude muchovník vděčný za přimíchání kompostu do sázecí zeminy a kvalitní zálivku. Prvním rokem po výsadbě se výhony zkracují na 1/3 délky. Plody se sklízí v červnu a sklizeň je postupná.
 
BRAMBOŘÍK BŘEČŤANOLISTÝ VENKOVNÍ   se v poslední době stává stále oblíbenější květinou na našich zahrádkách. Krásné květy rozkvétají na podzim nejčastěji v září a říjnu. Velice dekorativní jsou i přízemní růžice listů, které bývají stříbřitě zabarvené. Nejlépe se bramboříkům daří v polostínu v propustné humózní zemině. Na jednom stanovišti vydrží tyto  rostliny i několik let.
 
BRUSINKY     Americkým brusinkám se dobře daří na vlhkých místech. Keříčkové brusinkypřemočení nemají rády. Sazenice sázíme do jamky o rozměru 0,3x0,3x0,3m a zahrneme rašelinou. Brusinky spolehlivě rostou a plodí i bez hnojení, brusinky jsou na hnojiva citlivé, proto je vůbec nehnojíme.
 
BŘÍZA BĚLOKORÁ    je mrazuvzdorný listnatý strom bělostnou borkou. Je velice nenáročná na pěstování a půdní typ. Hodí se jak do skupinových výsadeb tak i jako solitéra do větších zahrad.
 
CLEMATIS (PLAMÉNEK)    Vysazujeme na světlé a před větrem chráněné stanoviště. Rostlině se daří jak na slunci tak i v mírném polostínu. Klematis potřebuje stabilní oporu. Nejvhodnější doba pro výsadbu je duben-květen, srpen-říjen. Kontejnerované rostliny vysazujeme po celou vegetační sezonu. Sázíme do jámy 50x50cm. Na dno dáme drenáž a na ní kvalitní zeminu promíchanou buď s kompostem nebo dobře uleželým hnojem. Klematisy preferují propustnou, výživnou zeminu přiměřeně bohatou na vápník. Špatně rostou v těžké, jílovité, studené, přemokřené nebo příliš suché zemině. Nesnášejí kyselou půdu! Rostlinu před sázením nasytíme vodou a zasadíme ji o 10 cm hlouběji, než byla v kontejneru a nakloníme ji k opoře. Klematis nesnáší přehřívání kořenů, je dobré je proto zastínit (např. předsadbou nižšími rostlinami). Před zimou navrstvíme kolem rostliny mulčovací materiál (chvojí, listí, posekanou trávu atd.), aby nevymrzly kořeny. Hnojení provádíme vždy až po odkvětu.Řez provádíme podle typu tzv. „řezné skupiny“. Druh, který kvete brzy na jaře na loňském dřevě neprořezáváme. U druhu, který kvete až  během června  na mladých výhonech, odstraňujeme odumřelé výhony z loňska.
 
ČERNÝ BEZ     Nenáročná dřevina na pěstování, která poroste téměř na jakémkoli stanovišti a to i na suchých a chudých půdách a v mrazových kotlinách. Nejlépe roste ve stínu a na půdách bohatých na živiny s dostatkem dusíku, barevnolisté variety však ve stínu mohou ztrácet svoji charakteristickou barvu. Tvarování keře není většinou nutné. Pokud je třeba, můžeme provést hluboký zmlazovací řez. 
 
DENIVKA    je zcela nenáročná trvalka, která vydrží na jednom stanovišti dlouhé roky. Je prakticky bezúdržbová. Postupně se rozrůstá do velkého trsu. Pěstuje se pro své překrásně barevné květy tvarově podobné liliím.
 
DŘÍN    nemá žádné zvláštní nároky na pěstování. Nejlépe se mu však daří na nezamokřeném slunném stanovišti s neutrální hlinitou půdou nebo hlinitopísčitou půdou. Dřín je ochoten prospívat i v méně výživné  kamenité půdě. Je plně mrazuvzdorný. Pro zvýšení úrodnosti se doporučuje pořídit 2 nepříbuzné rostliny (při nedostatku místa je možné 2. rostlinu přiroubovat do koruny) Dřín netrpí žádnými běžnými chorobami či škůdci.
 
FÍKOVNÍK     Fíkovník pěstujeme v úrodné a dobře propustné zemině. Mladé rostliny v prvních letech po vysazení chráníme před mrazy. Ke kořenům přihrneme hlínu a zakryjeme chvojím.  Pokud fíkovník pěstujeme v přenosné nádobě, kterou před příchodem prvních mrazů přeneseme do skleníku nebo bezmrazé místnosti. Fíkovník v květníku musíme každoročně přesazovat, protože rychle roste, starší rostliny stačí přesadit jednou za 4 roky. Již druhým rokem provádíme výchovný řez. Podpoříme tím tvorbu postranních větví, na nichž se tvoří plody. Přihnojujeme průběžně během sezony univerzálním hnojivem.
 
GOJI KUSTOVNICE ČÍNSKÁ     Pěstujeme na slunném chráněném místě ve vzdušné hlinitopísčité půdě obohacené kompostem. Hnojíme v květnu a červnu hnojivy tzv. na plod, s dostatkem fosforu. Rostliny ocení občasnou závlahu během horkého léta, pozor však na přemokření. Při řezu odstraňujeme překřížené, suché nebo přestárlé větve a také větve uprostřed, které keř zbytečně zahušťují. Plody dozrávají během července, jsou vhodné ke konzumaci jako čerstvé i ke zpracování, do šťáv apod. Velmi oblíbené jsou usušené k použití do čajů.
 
HORTENZIE   mají nejraději polostinná místa se slabě kyselou půdou. Mladší rostliny v zimě chráníme před vymrznutím přihrnutím hlíny ke kořenům nebo zakrýváme chvojím. Během sezony hnojíme dvakrát měsíčně minerálními i organickými hnojivy. Odkvetlé květy odstraňujeme až na jaře. 
 
CHŘEST GIJNLIM     DELIKATESNÍ ODRŮDA vhodná k pěstování jako bílý i zelený chřest. Bílý má jemnější chuť, zelený je zase aromatičtější. Pěstujeme ve vzdušné hlinitopísčité půdě obohacené kompostem. První sezonu na podzim výhony seřízneme (dorůstají až 150 cm), další rok na jaře je již můžeme začít sklízet, výhonky necháme narůst 25-30 cm, po té odřežeme (několik výhonů necháme aby rostlina zesílila), sklízíme až do června. Pokud chceme mít chřest bílý, na jaře rostlinu přihrneme zeminou a až se začne nadzvedávat, zeminu rozhreneme a bílé výhonky odřežeme. Dobrou chuť!
 
IBIŠEK SYRSKÝ     je venkovní opadavý keř, který v našich podmínkách dorůstá přibližně do 2 metrů. Pro výsadbu volíme vždy slunné a teplé stanoviště, které je dobře chráněné před větry. Zemina musí být dobře propustná a humozní s dostatkem výživy. V listopadu je vhodné zamulčování kompostem, který ochrání kořeny a zároveň dodá výživu pro jarní růst. Nikdy nehnojíme na podzim dusíkatými hnojivy, protože nově narostlé dřevo by nebylo vyzrálé a namrzlo by! Řez provádíme zásadně v předjaří, kdy rostliny především prosvětlíme a odstraníme suché větve.  
 
IRIS    vynikají bohatým pestrým květenstvím, které ozdobí každou zahradu. Jsou nenáročné na pěstování a dobře rostou v každé půdě. Sázíme na slunné stanoviště. Jsou to dlouhověké trvalky, které na jednom stanovišti vydrží řadu let. Hodí se k řezu.
 
JAHODOVÝ STROMEK - PSIDIUM     Rostlina kvete již druhým rokem. Plody dozrávají asi za 4 měsíce po odkvětu. Zralé plody samy opadávají. Někdy dochází koncem léta k druhému kvetení a i tyto druhé plody ještě vyzrají. Hnojíme univerzálním hnojivem. Aby stromek dobře plodil, musíme ho umístit na slunné stanoviště a pravidelně zalévat. Neprospívá mu zaschnutí ani přemokření. Na zimu rostlinku přeneste do chladnější místnosti (10 až 15°C), zálivku omezíme a kontrolujeme, aby substrát zcela neproschl. Přes zimu může opadat listí.
 
JEŘÁB   je nenáročný strom (keř), který je vhodný i do zahrad s půdou méně bohatou na živiny. Snáší přímé světlo i polostín. Bez problémů vyroste v chudých půdách a vyšších chladných polohách. Je mrazuvzdorný a snese teploty i do 35 stupňů Celsia pod bodem mrazu.Postřiky nejsou v případě jeřábu nutné, neboť netrpí běžnými chorobami ani škůdci. Pro dosažení vyšší úrody se může koruna prosvětlit.
 
KALINA OBECNÁ   Tato dřevina je nenáročná na typ půdy a roste od nížin do středních poloh. Nejlépe se ji však bude dařit ve vlhčích půdách s obsahem vápníku. Poměrně dobře snáší i polostín. Nevadí ji tvarování ani hlubší řez. Je plně mrazuvzdorná. Vysazujeme na jaře nebo na podzim. Kontejnerované rostliny můžeme vysazovat během celé vegetační sezony. Před výsadbou nasytíme kořeny řádně vodou a obzvláště v letních měsících v období sucha častěji po výsadbě zaléváme tak,aby nedošlo k vyschnutí kořenového balu.
 
KALMIE    je stálezelený keřík, který svými nádhernými květy ozdobí každou zahradu. Má ráda polostinná místa s dobře propustným podložím, které zajistíme smícháním rašeliny s hrubým pískem. Řez keříku není nutný, ale pokud jej chceme tvarovat, provádíme se to ihned po odkvětu v květnu, než se vytvoří poupat na další rok. Kořeny kalmií jsou hned pod povrchem, jako u všech vřesovištních rostlin, a proto je důležité zamezit jejich vysušování pravidelným mulčováním světlou rašelinou. Při výsadbě kombinujeme s ostatními vřesovištními dřevinami.
 
KARAFIÁT SKALKOVÝ    je mrazuvzdorná trvalka kvetoucí v létě, pěstovaná pro bohatství vonných květů. Vyžaduje otevřené slunné stanoviště a provzdušněnou půdu. Vhodný do skalek nebo jako nízké lemování cestiček.
 
KDOULOŇ   Vyžaduje chráněné a teplé místo s mírně vlhkou půdou, bohatou na živiny. Stromky je nejlépe vysazovat na podzim na vzdálenost 4-5 m. V prvních letech po výsadbě je nutný tzv. výchovný řez pro založení koruny. Později stačí pouze prosvětlování koruny. Vzhledem k tomu, že kdouloň kvete a plodí na koncích větví, výhony se nedoporučuje zakracovat. Na podzim je vhodné ke kořenům přihrnout zeminu nebo zakrýt organickým materiálem, protože kdouloň poměrně mělce koření a mohla by tak v zimních měsících namrznout. Postřiky nejsou většinou nutné, neboť kdouloň netrpí běžnými chorobami ani škůdci.
 
KIWI VELKOPLODÉ  Zasadit do kvalitní, spíše kyselé půdy. V teplých polohách možno pěstovat na chráněném slunečném místě venku, můžete zasadit i do květníku (na zimu schovat) nebo pěstovat ve skleníku. Rostlina potřebuje oporu - je pnoucí. Námi nabízené odrůdy velkoplodého kiwi jsou samosprašné. Plody zrají během října, je důležité uthnout je včas a nechat ještě dozrát při pokojové teplotě, pro delší skladování uložit do lednice. Rostliny je třeba během zimy prořezat, plodí na dvouletém dřevě, je tedy třeba všechny starší výhony seřezat, aby rostlina vytvářela výhony nové. Některé druhy velkoplodého kiwi jsou samosprašné, většina odrůd je však dvoudomá a potřebuje nutně samce a samici.
 
KIWI MINI  Aby kiwi plodilo, je nutné vysadit samčí a samičí rostlinu.  Na 8 samičích rostlin vysazujeme 1 rostlinu samčí. Kiwi vyžaduje osluněné jižně  (event. jihozápadně) orientované stanoviště, chráněné před mrazy. Pozdní mrazy mohou totiž ohrozit tvorbu květů. Kiwi upřednostňuje klima podobné klimatu pro pěstování vinné révy. Rostlina rovněž vyžaduje oporu k pnutí. Nakvétá na jednoročních postranních výhonech přibližně od čtvrtého roku. Vyžaduje lehce kyselou půdu (1díl rašelina a 2 díly zahradnický substrát), dobře propustnou. Rostlina je náročná na dostatek vláhy. Sazenice vysazujeme 4m od sebe. V březnu přihnojujeme humusovým hnojivem (rohová moučka, speciální hnojiva na ovoce).  Od třetího roku po zasazení zastřiháváme rostlinu max. 2x do roka – v zimě za bezmrazých dnů od poloviny února do poloviny března – jinak dochází k enormnímu úbytku  mízy. V letním období je nejvhodnější provádět zastřižení koncem srpna. Na zimu je vhodné přikrýt zem kolem kořenů vrstvou mulčovací kůry nebo listím, které zároveň poslouží jako zdroj živin.
 
KIWI MINI SAMOSPRAŠNÉ   Vyžaduje osluněné jižně  (event. jihozápadně) orientované stanoviště, chráněné před mrazy. Pozdní mrazy mohou totiž ohrozit tvorbu květů. Kiwi upřednostňuje klima podobné klimatu pro pěstování vinné révy. Rostlina rovněž vyžaduje oporu k pnutí. Nakvétá na jednoročních postranních výhonech přibližně od čtvrtého roku. Vyžaduje lehce kyselou půdu (1díl rašelina a 2 díly zahradnický substrát), dobře propustnou. Rostlina je náročná na dostatek vláhy. Vysazujeme 4m od sebe. V březnu přihnojujeme humusovým hnojivem (rohová moučka, speciální hnojiva na ovoce).  Od třetího roku po zasazení zastřiháváme rostlinu max. 2x do roka – v zimě za bezmrazých dnů od poloviny února do poloviny března – jinak dochází k enormnímu úbytku  mízy. V letním období je nejvhodnější provádět zastřižení koncem srpna. Na zimu je vhodné přikrýt zem kolem kořenů vrstvou mulčovací kůry nebo listím, které zároveň poslouží jako zdroj živin.
 
KOMULE     též zvaná lidově motýlí keř, neboť svým nápadným omamně vonícím květenstvím připomínajícím šeřík, láká hejna motýlů na nektar. Kvete od července až do října. Vysazujeme na slunné a chráněné stanoviště se středně těžkými, ale dobře propustnými půdami s vyšším obsahem vápníku. Rostlina velice rychle roste a  dobře snáší sucho. Na zimu je důležité provést zakrytí kořenů  silnou vrstvou zeminy. Po mrazech seřízneme, pokud je to třeba, kompletně u země. Komule opětovně velice rychle naroste až do výšky 2 metrů, protože má výbornou regenerační schopnost.
 
KONIKLEC    je trvalka vhodná pro pěstování ve skalce.  Pestré okouzlující květy rozkvétají na jaře. Vyžaduje stanoviště na plném slunci s drenážovanou půdou, která musí obsahovat jen málo živin, protože koniklec nesnáší přehnojení dusíkem! Je to dostatečně mrazuvzdorná rostlina, která na zimu nevyžaduje žádnou speciální ochranu.
 
KONVALINKA     je plně mrazuvzdorná trvalka kvetoucí na jaře. Drobné bílé květy ve tvaru zvonečku jsou velice vonné. Konvalinky rostou v jakékoliv půdě, dávají však přednost stanovišti s částečným přistíněním a vlhkou zeminou.   
 
KOSMATEC   je trvalka kvetoucí od června až do srpna. Pro dobrý vývoj květenství je třeba ji pěstovat na plném slunci. Nesnáší přemokření a vyžaduje propustnou písčitou půdu, kterou nehnojíme! Dobře se  mu daří ve skalce i v hliněných nádobách na  osluněném balkonu či terase. 
 
LÍSKA OBECNÁ    Jedná se o nenáročnou dřevinu, které vyhovuje  běžná zahradní hlinitá až hlinitopísčitá půda. Daří se jí na světlém místě i v polostínu. Líska je vděčná za stanoviště chráněné před větrem a silnými mrazy. Pro podpoření plodnosti je dobré na stanoviště vysadit dva keře, neboť líska bývá samosprašná částečně. Každé dva až tři roky je potřeba provádět průklest starých a nemocných větví, či křížících se a směřujících do středu.
 
LÍPA SRDČITÁ     je poměrně rychle rostoucí listnatý strom. Jeho koruna je kompaktní vejčitého tvaru. Je odedávna ceněna pro své dřevo a léčivou schopnost květů (proti nachlazení, léčí záněty, podporuje imunitu, vylučování žluči a další). Kvete v červnu a červanci zlatožlutými medonosnými a sladce vonícími květy. Na pěstování je velice nenáročná. Nejlépe se lípě daří na slunných polohách s propustnou humózní půdou. Vysazujeme jako soliteru do větších zahrad, hodí se pro výsadbu alejí. 
 
LOMIKÁMEN   je vytrvalá polštářovitá nízká trvalka vhodná do skalky. Nejlépe se jí daří ve spárách mezi kameny. Preferuje slunná až polostinná místa, ale nesnáší polední úpal. Je plně mrazuvzdorná.  
 
MAGNOLIE    je  teplomilná dřevina, která vyžaduje osluněné stanoviště, chráněné před větry a mrazy. Vysazujeme nejlépe v březnu a říjnu do propustné, humózní půdy s dostatkem vláhy. Nevhodné jsou pro magnolii těžké jílovité nebo vysychavé a vápenité půdy. Při sázení je dobré do jámy přidat 1/3 rašeliny. Nesázíme příliš hluboko. Přihnojujeme hnojivy na kvetoucí okrasné dřeviny. K mladým rostlinám přihrnujeme na zimu hlínu, nebo zakrýváme listím. Starší rostliny nezmlazujeme řezem, protože málo obrážejí.
 
MALINÍK BLACK JEWEL - BRISTOL     Černoplodou malinu vysazujeme nejlépe na osluněné stanoviště. Rodí na dvouletém dřevu a pro svůj růst vyžaduje oporu, stejně jako ostružiny.  Výhony dorůstají až do 4m. V letním období - po sklizni, výhony zakrátíme. Kontejnerované sazenice vysazujeme od jara až do zámrazu. Sázíme do neutrální až mírně kyselé půdy, bohaté na živiny a dostatek vláhy. Přihnojujeme 3x za sezonu (brzy na jaře, koncem května a po sklizni) cereritem nebo hnojivy na drobné ovoce.  Bristol je velmi odolný a plně mrazuvzdorný.   
 
MALINOOSTRUŽINA   Vyžaduje přímé slunce a hlubší výživnou  a humózní půdu , která je odplevelená. Po výsadbě (pokud se nejedná o kontejnerované sazenice) se musí výhony hluboce seříznout. Kontejnerované sazenice vysazujeme od jara do podzimu. Po výsadbě, obzvláště v období většího sucha, musíme častěji zalévat a podpořit tak jejich růst. Výhony je nutné vést po konstrukci. Ostružiník netrpí žádnými škůdci, a proto není nutná žádná chemická ochrana. Přibližně po 4 letech odstraníme staré pruty.
 
MÁTA POMERANČOVÁ    je trvalka s jemnou vůní pomerančů a mentolu. Stonky mají hnědé zabarvení. Je nenáročná na pěstování a daří se jí v běžné zahradní půdě na slunci i v polostínu. Má léčivé účinky na zažívací soustavu, odstraňuje nadýmání, zlepšuje trávení a tvorbu žluče.
 
MIŠPULE   Menší samosprašný strom se doporučuje vysadit hlouběji, aby místo roubování bylo nejméně 10-20 cm pod zemí. Prostokořenný stromek vysazujeme od podzimu až do jara, než naraší pupeny. Kořeny nesmí zaschnout. Před sázením je dobré je namočit do nádoby s vodou, aby se napily. Mišpule nemají žádné zvláštní nároky na péči a na hnojení. Jsou odolné proti nízkým teplotám a dobře snáší i velké mrazy. Jsou nenáročné na půdu, ale nejlépe se jim daří na teplém slunečném místě v živné, vápnité půdě. Snáší však i dobře polostín a těžší chladnější půdy.
 
MOCHNA    Nemá zvláštní nároky na pěstování, je to odolná a mrazuvzdorná dřevina, která vás odmění každoročně bohatým květenstvím po celé léto. Prospívá zejména na plném slunci v propustných půdách. Keříky vysazujeme na jaře a na podzim, kontejnerované celosezónně. Po vysazení dobře zalijeme. Pro docílení velkého množství květů a udržení hezkého tvaru  je nutný radikální řez, který provádíme v předjaří. Slabé a poškozené větve uřízneme až k zemi. Zakrácením větví přímo po odkvětu podpoříme opakované kvetení. Slabě rostoucí kultivary (bílé a červené) není nutno tolik zastřihávat jako kultivary kvetoucí žlutě.
 
MORUŠE   Moruše je dlouhověký strom mohutného vzrůstu a vyznačuje se vysokou regenerační schopností, odolností proti škůdcům a chorobám, vysokou mrazuvzdorností a nepotřebuje chemickou ochranu. Moruši se nejlépe daří v teplých nížinách a nemá zvláštní nároky na půdu, neboť její kořeny prorůstají hluboko do země. Nesnáší však zamokření a studené stanoviště.Půdu pod moruší je vhodné zatravnit, aby spadané plody zůstaly čisté
 
MUCHOVNÍK     Jedná se o samosprašný nenáročný keř dorůstající do 2m výšky. Je silně mrazuvzdorný (až –40°C) a to i v době květu v dubnu, kdy snese i 5ti stupňové přímrazky. Plodí třetím rokem po výsadbě po dobu následujících 40ti a 50ti let. Při výsadbě bude muchovník vděčný za přimíchání kompostu do sázecí zeminy a kvalitní zálivku. Prvním rokem po výsadbě se výhony zkracují na 1/3 délky. Plody se sklízí v červnu a sklizeň je postupná.
 
MYROBALÁN    Je to otužilá, plně mrazuvzdorná dřevina, která není náročná na půdu. Dobře snáší jak větrné stanoviště, tak i suché stanoviště na plném slunci. Dřevina velice rychle roste a pokud je to zapotřebí, snese i velice hluboký výchovný řez.
 
NEVĚSTIN ZÁVOJ   jeho jemně růžové drobné kvítky jsou krásné v kombinaci a ostatními květinami. Hodí se do suchých vazeb. Rostlina potřebuje pro svůj  dobrý vývoj plné slunce  a  písčitou nebo kamenitou sušší půdu, která je dobře propustná. Na podzim ji seřízneme těsně nad zemí. Podpoříme tím bohaté květenství v příštím roce. Rostlina nesnáší přesazování.
 
OKRASNÁ TRÁVA ´RED BARON´    je pěstovaná pro své červené olistění, které dodá záhonům eleganci a zdůrazní kontrasty. Pěstujeme na slunečném stanovišti v dobré propustné zemině. Na zimu chráníme kořeny před vymrznutím nastýlkou z chvojí nebo slámy. Travina je vhodná i pro pěstování v květináčích, které na zimu ukládáme do bezmrazé místnosti.
 
OŘECHOKŘÍDLEC   Vyhovuje mu slunné, před větrem a mrazem chráněné stanoviště s hlinitopísčitou  a propustnou půdou. Kořenový bal by neměl nikdy příliš vyschnout. Snáší silnější řez. V tuhých zimách však může namrzat, ale výborně na jaře regeneruje. V předjaří se loňské výhony seříznou cca na 10 cm. Obzvláště mladé rostliny je dobré na zimu zakrýt umlčovacím materiálem (kůra, chvojí atd.). Pokud je rostlina vysazena v mrazové kotlině  a na stinném místě, můžeme ji na podzim vyrýt a přenést do sklepa, kde ve tmě spolehlivě zimu přečká.
 
OŘEŠÁK   Jedná se o strom mohutného vzrůstu, neboť  dorůstá až do výšky 45 m. Rovněž kořen dosahuje do značné hloubky v zemi. S tím je třeba počítat a nesázet do malých zahrádek. Ořešák má rád slunné stanoviště a ideální je pro něj sušší, polopropustná půda bohatá na vápník. Roste i v polohách nad 600 m n.m. neprospívá však v mrazových kotlinách. Řez není prakticky nutný, koruna je dostatečně vzdušná.
 
OSTRUŽINÍK   Jedná se o dlouhověkou rostlinu, která vyžaduje přímé slunce a hlubší výživnou  a humózní půdu , která je odplevelená. Ostružiník nemá rád mrazové kotliny a  tam, kde jsou přes zimu vysoké mrazy, je lépe ostružiníky svinovat a chránit je nastýlkou.  Po výsadbě (pokud se nejedná o kontejnerované sazenice) se musí výhony hluboce seříznout. Kontejnerované sazenice vysazujeme od jara do podzimu. Po výsadbě, obzvláště v období většího sucha, musíme častěji zalévat a podpořit tak jejich růst. Výhony je nutné vést po konstrukci. Vzpřímeně rostoucí odrůdy není třeba vyvazovat, ale můžeme je podpořit tyčkou, aby se výhony ve větru nepolámaly.
 
OSTRUŽINÍK ARKTICKÝ  Jedná se o vytrvalou pokryvnou rostlinu, je nenáročná na pěstování, prospívá na slunci i v polostínu, zeminu má raději propustnou, vlhčí a lehce kyselou. Nevyžaduje žádný střih, na zimu nadzemní část odumře a na jaře opět vyraší nové výhony. Rostlina je velmi odolná mrazu, mladší rostliny však pro jistotu můžeme na zimu přikrýt chvojím.
 
OSTRUŽINOJAHODA     Je nenáročná na pěstování, dobře roste i v polostínu a hodí se i jako podsadba pod stromy. Ostružinojahoda přezimuje v kořenech, její horní část na podzim odumírá a na jaře opět vyraší nové výhony. Ostružinojahodu můžete vysazovat prakticky kdykoliv, pokud zem není zmrzlá, čerstvě vysazené rostlinky na zimu pro jistotu přykryjte chvojím, příští rok to již není potřeba. Je možné ji pěstovat i v květináči na terase. Hnojit můžete od dubna do června hnojivem na drobné ovoce či Cereritem, nebo opatrně přihrnout posečenou trávou. Na krásné plody se můžete těšit od července až do podzimu.
 
PAULOVNIA PLSTNATÁ     je vzácný exotický strom s velkými listy a nádherným bohatstvím fialovomodrých zvonkovitých květů. Pro svůj dobrý růst potřebuje slunce a kvalitní půdu. Mladé stromky je potřeba na zimu ochránit před mrazem. Ideálním řešením je přezimování v bezmrazých prostorech a s výsadbou počkat až na jaro příštího roku po „zmrzlých“. Mladé stromky jsou náchylné k namrzání pupenů. Do volné půdy vysazujeme starší stromky, které mají již kmínek dřevnatý. I na venkovním stanovišti je však dobré mladý stromek na zimu chránit zamulčováním kořenů a obalením kmínku. 
 
PEROVSKIA    Je nenáročná na pěstování. Vyhovuje jí jakákoliv půda, upřednostňuje chudší,  dobře odvodněné půdy (aby v zimě neuhnívaly kořeny) na plném slunci. Pokud rostlina dobře zakoření, snese i větší sucho. Perovskia je plně mrazuvzdorná a je možné ji pěstovat celoročně ve venkovních nádobách.
 
PIVOŇKA DŘEVITÁ    Dřevité pivoňky jsou polokeře, které na zimu shazují listy a brzy na jaře znovu orazí. Pivoňky mají rády dobře vyhnojené a mírně kyselé půdy. Přemokřené a vysychavé půdy nesnášejí. Vysazujeme na podzim (kontejnerované můžeme během celé vegetační sezony, ale dbáme na to, aby v suchém  počasí nezaschl kořenový bal, pivoňka by uhynula). Při výsadbě zasadíme rostlinu o něco hlouběji, než původně rostla. Okolí rostliny pokryjeme mulčem, která zabrání předčasnému rašení na jaře. Mohlo by se jinak stát, že rostlina namrzne. Řez se u křovité pivoňky prakticky neprovádí, protože by na uříznuté části  nevykvetla. Pivoňky jsou dlouhověké a čím déle jsou na stanovišti, tím krásněji a více kvetou.
 
PLAMENKA KOBERCOVÁ    je oblíbená skalnička, která spolehlivě vytvoří hustý a bujný kobercový porost, který je na jaře obsypán drobnými květy. Plazivé stonky se rychle rozrůstají do šířky a zakořeňují. Jsou to na pěstování zcela nenáročné skalničky vhodné také pro suché zídky, kamenná koryta a obruby květinových záhonů.   
 
POMĚNKOVEC VELKOLISTÝ   si v poslední  době získal velikou oblibu v našich zahradách díky jasně modrým jemným kvítkům podobným pomněnce. Hodí se pro osázení polostinných míst v zahradě, okolo zahradních jezírek a do skupin stínomilných rostlin, kde je nevysychavá půda.  Na pěstování je tato  dlouhověká rostlina nenáročná. Začíná rašit  počátkem dubna a na podzim zatahuje. Je mrazuvzdorná až do -40C.  
 
PRVOSENKA ZOUBKATÁ    je vytrvalá rostlina, která nakvétá už začátkem března a kvete až do konce dubna. Květy, které vyrůstají z husté přízemní listové růžice, jsou kulovitého tvaru fialovomodré barvy. Prvosenka dobře roste na plném slunci i v polostínu v každé normální zahradní zemině. Vysazuje se nejčastěji do skalek a květinových záhonů.   
 
PŘÍSAVNÍK TROJCÍPÝ  Dobře roste prakticky v jakékoliv hlinité půdě, dokonce i v suché a kamenité. Po zasazení vyžaduje dostatek vláhy. Vyhovuje mu jak slunné tak i polostinné stanoviště. V chladnějších oblastech je třeba mladé rostliny chránit před mrazem přikrytím.
 
PUSTORYL JASMÍNOVÝ     je opadavý keř, který kvete v časném létě, kdy je odsypán záplavou bílých omamně a sladce vonících květů. Dorůstá do výšky 2,5-3m. Na pěstování je nenáročný. Nejlépe se mu daří na slunném stanovišti, ale dobře snáší i polostín. Formování keře zastřihnutím se provádí po odkvětu. Je plně mrazuvzdorný.   
 
RAKYTNÍK   Rakytník je vytrvalá dvoudomá dřevina plně mrazuvzdorná. Vhodné je pro ni slunné stanoviště. Vyznačuje se nenáročností na půdní podmínky a velice dobře snáší sucho, proto je rakytníkem možné osázet i sutě a nebo vytvořit protierozní zábrany na strmých svazích. Netrpí žádnými chorobami ani škůdci. Vysazujeme vždy samčí a samičí rostlinu (1 samčí na 10 samičích). Rostliny sázíme na vzdálenost 2-3m. Hnojení není nutné.
 
REBARBORA    se pěstuje pro listové řapíky,  které se často vybarvují do června. Řapíky mají široké uplatnění v kuchyni. Připravují se z nich zavařeniny, kompoty a moučníky. Je to plně mrazuvzdorná rostlina nenáročná na pěstování, která dříve nesměla chybět v žádné zahrádce. Nejlépe se jí daří v hluboké humózní zemině na slunci i v polostínu. Vysoká květenství je třeba odstranit, aby rostlinu zbytečně nevysilovala. Na jednom stanovišti vydrží i desítky let.   
 
RHODODENDRON    Při výsadbě dbáme na správný výběr stanoviště. Nejvhodnější jsou polohy s poledním stínem, které jsou navíc chráněné před jarním a zimním sluncem a před větrem. Sazenice vysazujeme do kyselých půd obohacených kvalitním kompostem a dobře zalijeme. Půdu kolem sazenic udržujeme nejméně po dobu dvou let bez plevelů. V době sucha a obzvláště na podzim musíme rostliny dobře zalít. V oblastech, kde je v zimě hodně sněhu doporučujeme keře svázat, aby nedošlo k jejich rozlomení. 
 
RŮŽE   Všechny druhy růží potřebují po celý rok co nejvíce světla. Ideální místo je, když mohou být růže lehce zastíněny proti polednímu žáru.V zahradách nesázíme růže do blízkosti ovocných stromů, jahod a keřů s drobným ovocem (nemohli bychom je stříkat proti případným škůdcům, vhodné postřiky Baycor 25 WP, Discus nebo Zdravá růže). Růžím též škodí vysušující průvan a vysoká hladina podzemní vody. Dobře rostou v hluboké hlinitopísčité, lehčí a nepříliš suché půdě. Růže sázíme od října do dubna (tj. po celou zimu, pokud není zamrzlá půda). Jsou-li při sázení keře částečně zaschlé, ponoříme je na nějakou dobu celé do vody. Na sazenici ponecháme 3-5 nejsilnějších výhonů, poškozené kořeny zakrátíme. Sazenici v jámě cca 40x40 cm zasypeme kvalitní kompostovanou zeminou a nehnojíme! Za suchého počasí zaléváme růže každých 5-6 dnů po celý měsíc. S pravidelným přihnojováním začneme až příštím roce.  Růže hnojíme v předjaří (např. cererit), uprostřed května (speciálními hnojivy na růže), koncem června a koncem října až začátkem listopadu (hnojivy bez chlóru). Na zimu zahrneme růže kyprou ornicí a případně ještě zakryjeme chvojím proti mrazu.
 
RYBÍZ   Rybízu se nejlépe daří ve středně těžkých, na humus bohatých a dostatečně vlhkých půdách. Nevhodné jsou půdy příliš suché, kamenité a vysokou hladinou spodní vody. Nejnáročnější jsou na půdu bílé rybízy. Nejméně náročné jsou rybízy černé. Všechny druhy rybízů nesnášejí mrazové kotliny, protože jim namrzají brzy na jaře se objevující květy. Nejlépe se rybízům daří na plném slunci, v polostínu méně plodí a ovoce je kyselé. Keřovitá forma rybízů vydrží při dobrých podmínkách na stanovišti až 40 let. Stromkové rybízy stárnou oproti keřům rychleji. U černých rybízů se pro zvýšení úrodnosti doporučuje vysazení více odrůd. Keře rybízu se vysazují na jaře i na podzim do řad od sebe vzdálených 2-3m, stromkové rybízy na vzdálenost 1m. Při výsadbě dáme do jamek hlubokých 40cm  uleželý kompost a  sazenice zasadíme vždy o 5 cm hlouběji, než rostly ve školce.U dvouletých sazenic ponecháme 3-5 silných výhonů, ostatní odstraníme. Při výsadbě na podzim, přihrneme  hlínu, kterou na jaře odstraníme.  Na jaře výhony zakrátíme na 2-3 pupeny. Kontejnerované rostliny můžeme vysazovat celoročně až do zámrazu půdy.U starších keřů udržujeme dobrou životnost pravidelným prořezem, kdy u země uřízneme 4-5ti leté málo plodné větve a všechny větve, které jsou rozlehlé. Výhony však nikdy nezakracujeme, protože plodí nejvíce právě v horní třetině. Hnojíme nejlépe organickým dobře uleželým hnojem nebo kompostem. Z průmyslových hnojiv je vhodný mletý fosfát a síran draselný.
 
SCHIZANDRA     Schizandra je pnoucí rostlina, proto potřebuje oporu. Vysazujeme na slunné  místo, nejlépe k jižní zdi, kořeny je třeba přistínit. Schizandra je jednodomá, může se tedy opylit sama, avšak v některých letech na keři vyrostou pouze samčí nebo samičí květy, proto je vhodné vysadit více rostlin najednou, asi metr od sebe. Schizadnra je mrazuvzdorná, mladé rostliny však ještě před mrazem chráníme. Při velkém suchu zaléváme. Hnojíme pravidelně od dubna do června, nejlépe Cereritem.
 
SLOUPOVITÉ STROMKY     Po přijetí zásilky nejprve kořeny stromku na několik hodin ponoříme do vody (u prostokořenných, kontejnerované pouze důkladně zalijeme), po té zasadíme do připravené jámy s kvalitní zeminou. Sloupovité jabloně nevyžadují prakticky žádný řez, pokud by snad některá větvička vyrostla přece jen delší, sestřihneme ji na požadovanou délku. První jablíčka můžete sklízet již druhý rok. Stromky je možné pěstovat velmi blízko u sebe, asi 50-70 cm (velmi oblíbené je vysadit ´živý plot´ ze sloupovitých stromků).Ostatní sloupovité stromky (třešně, hrušně, slivoně, broskvoně a meruňky) je třeba zpočátku udržovat řezem tak, že postranní větvičky pravidelně zakracujeme (obrázky, které prezentují některé zásilkové firmy ve svém katalogu, jsou graficky upravované, stromky takto ve skutečnosti nevypadají), stromky vysazujeme asi 90-120 cm od sebe.Stromky v květináči chráníme před mrazem!A co dělat když se nám rozvětví vršek sloupovitého stromku? Vybereme jednu větvičku, která míří nejlépe kolmo nahoru a tu necháme jako hlavní terminál, ostatní odstřihneme (viz obrázek). 
 
SRDCOVKA    je starodávná trvalka s elegantními květy ve tvaru srdíček na obloukovitých stoncích. Nejlépe se jí daří v polostínu v normální vlhčí půdě. Na jednom stanovišti vydrží po mnoho let.     
 
ŠEŘÍK    Pěstování šeříků je nenáročné. Nejlépe však rostou a nakvétají na slunném stanovišti, dobře snáší i polostín. Půda jim nejlépe vyhovuje vápenitá až neutrální, výživná a dobře propustná. Pozor!citlivé jsou však na přemokření.
 
TOULEŇ SRDČITÁ     je půdopokryvná opadavá vytrvalá rostlina, která má kožovité zelené olistění s různobarevnými skvrnami od světle žluté   až po svítivě červenou. Dává přednost polostínu a vlhčí půdě, dobře se jí bude ale dařit i na slunci. Nejkrásnější vybarvení listů je na podzim. Výška rostliny je 10 až 20 cm. Plošně se rozrůstá plazivými kořenovými výhonky.
 
TŘAPATKA  NACHOVÁ   je léčivá trvalka kvetoucí v létě. Nejlépe se jí daří na slunci ve vlhčí, ale dobře propustné půdě bohaté na humus. Je plně mrazuvzdorná.
 
VAJGÉLIE   Zcela nenáročná dřevina jak na pěstování tak na výběr stanoviště. Daří se jí v každé normální zahradní zemině. Nejlépe však poroste v nepřemokřených a dobře propustných hlínách na slunci i v polostínu. Abychom podpořily růst , po odkvětu seřízneme výhony, které kvetly zhruba o 1/3. Jednou za 7 let můžeme provést zcela radikální zmlazení  řezem až k zemi. Keř zase spolehlivě obrazí.  Rostliny vysazujeme na jaře a na podzim, kontejnerované celosezónně.
 
VINNÁ RÉVA    Má ráda úrodnou půdu v teplých oblastech. Pokud révu pěstujeme ve vyšších polohách, je třeba vybrat chráněné stanoviště např. u jižní zdi. Vysazujeme nejlépe na jaře, kontejnerované sazenice je možno sázet během celé vegetační sezony. Sázíme do jámy cca 60x60cm, kterou na dně ještě zkypříme. Na dno dáme kvalitní uleželý hnůj  nebo kompost. Vysazujeme tak, aby naroubovaná část zůstala nad povrchem po zahrnutí zeminou. Narašené rostliny vysazujeme až v polovině května! Řez révy se provádí nejlépe během února za bezmrazého počasí, nejpozději však do poloviny března. Pozdějším řezem by se rostlina oslabila ztrátou mízy v místě řezu. Ponecháváme nejsilnější výhon jako tažeň a boční výhony zakrátíme na 3-5 oček. Během vegetace se provádí další výchovný řez a vylamují se zálisty (jako u rajčat). Hrozny rostou na jednoletých výhonech, které vyrůstají z dvouletého dřeva. Kvalita a množství hroznů jsou závislé na množství dvouletého dřeva a na prováděném řezu.
 
VISTÁRIE   Vyžaduje teplé a slunné stanoviště chráněné před větry. Sázíme do propustné živné půdy, kterou můžeme při výsadbě ještě vylepšit kvalitním kompostem. Nevhodné půdy jsou s vyšším obsahem vápníku, který způsobuje chlorózu (žloutnutí listů). Z tohoto důvodu přihnojujeme výhradně kyselými hnojivy. Nejvhodnější doba pro výsadbu je jaro. Při jarním sázení je potřeba sazenice důkladně zalít a udržovat dostatečnou vláhu až do doby, plného zakořenění. Je dobré pokrýt zeminu mulčem, který zabrání odpařování vláhy. Při podzimní výsadbě musíme chránit roubovanou část, která může namrznout, pokud rostlina dostatečně nezakořenila. Pokud se u roubovanců objeví na podnoži plané výhony, je nutné je ihned odstranit.
 
......................................................................................................................................................
 
POSTŘIKY: 
 
BROSKVONĚ   Na podzimní a předjarní postřik kontaktní fungicidy na bázi mědi některým z těchto:  Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kocide 2000, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC, Kadeřavost Stop apod. Organické fungicidy:  Delan 700 WDG, Syllit 65 WP, Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 New, Thiram Granuflo především pro jarní ošetření. Fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat smáčedlo např.: Silwet Star. V případech, kdy po vyrašení trvá chladnější a deštivé počasí, je třeba ošetření v intervalu 10–14 dnů opakovat. Pro opakovaná ošetření především organické fungicidy. Ošetření v období po odkvětu již není účinné. Napadené padlím co nejdříve opakovaně ošetřete přípravky: Kumulus WG, Talent.
 
SLIVONĚ   Preventivní ošetření fungicidy některým z těchto: Dithane DG Neotec, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC a to, v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat.
 
TŘEŠNĚ, VIŠNĚ, MERUŇKY, MANDLONĚ   Fungicidní ošetření je účinné pouze v době začátku kvetení. V případě chladného a deštivého počasí se ošetření opakuje při dokvétání. K ošetření použijte některý z těchto: Teldor 500 SC, Talent, Sporgon 50 WP, Signum,  Horizon 250 EW, Lynx,a Zato 50 WG. Proti skvrnitosti listů 3–4 týdny po odkvětu a podruhé za 1–2 týdny přípravky: Delan 700 WDG, Syllit 65 WP, Syllit 400 SC, Dithane DG Neotec, Talent, Antre 70 WG.
 
JABLONĚ   Proti padlí poprvé ošetřete již v období 1 až 2 týdny před květem a dále podle potřeby v intervalu 7 až 14 dnů až do července v závislosti na infekčním tlaku některým z těchto:  Discus, Domark 10 EC, Flint Plus, Kumulus WG, Talent, Tercel, Topas 100 EC, Zato 50 WG  nebo souprava Zdravé jablko. Strupovitost: kontaktní postřiky Antre 70 WG, Delan 700 WDG, Dithane DG Neotec (mancozeb), Flowbrix, Flint Plus (strobilurin s kontaktní složkou), Champion 50 WP (měď), Kumulus WG (síra), Kuprikol 50 (měď), Kuprikol 250 SC, Merpan 80 WG (captan), Polyram WG, Thiram Granuflo. Účinné látky systémových fungicidů působí nejen na povrchu rostlin, ale pronikají i do pletiv, kde jsou pomocí cévních svazků rozváděny do dalších částí rostlin, např. Domark 10 EC, Score 250 EC, Talent, Tercel, Topas 100 EC, lokálně systémový postřik Syllit 65 WP, Syllit 400 SC, souprava Zdravé jablko nebo strobilurinové přípravky Discus a  Zato 50 WG, časem může docházet k rezistenci na tyto postřiky.
 
HRUŠNĚ   Preventivní ochrana před rzivostí, před vznikem infekce, používají se v době před květem a krátce po odkvětu hrušní některým z těchto: Delan 700 WDG, Horizon 250 EW ,Talent , Score 250 EC aj. Hrušně nevysazovat do blízkosti rostlin čeledi cypřišovité: cypřišek, zerav a zeravec, odstup minimálně 250 m.
 
PREVENTIVNÍ JARNÍ POSTŘIK PROTI ŠKŮDCŮM U VŠECH STROMKŮ Některý z přípravků Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Reldan 22, Sulka nebo kombinaci přípravku a smáčedla Jarní souprava nebo Přezimující škudci. Další postřiky proti konkrétním škůdcům Vám rádi poradíme přes e-mail.
 
.....................................................................................................................................................
 
VYSTVĚTLIVKY K VELIKOSTI KVĚTINÁČE
 
Baby kontejner - malý květináček s malou rostlinkou (obvykle malá rostlinka)
 
Kontejner P9 - květináč kulatý o průměru 9 cm, nebo hranatý s velikostí 9 x 9 cm (obvykle menší sazenice)
 
Kontejner 1L - květináč o objemu 1 litr (obvykle středně velká sazenice)
 
Kontejner 2L - květináč o objemu 2 litry (obvykle větší sazenice)
 
S balem - rostlina ja zasílána bez květináče, s balem hlíny, ve kterém je zakořeněná.
 
Prostokořenné - rostlina není v květináči, je zasílána s volnými kořeny v pytli s vlhkou zeminou (keře, stromky)
 
Balené - rostlina je již od našeho dodavatele zabalena do igelitové folie, s kořeny v zemině, opatřena barevnou etiketou
 
......................................................................................................................................................
 
DALŠÍ INFORMACE PŘIPRAVUJÍ
 
Na veškerý text i ilustrace zde uveřejněné se vztahuje COPYRIGHT.

 

NAŠE BORŮVKOVÁ FARMA

KLIKNĚTE ZDE

KEŘOVÁ VIŠEŇ

AKTUALITY:

PODZIMNÍ SEZONA 2018 UKONČENA, DĚKUJEME VÁM ZA PŘÍZEŇ A BUDEME SE TĚŠIT OPĚT NA JAŘE 2019! Objednávky pro Jarní sezonu 2019 přijímáme od 2.1.2019.

-------------------------------------

! NOVÉ ! REPORTÁŽ Z NAŠEHO ZAHRADNICTVÍ O PĚSTOVÁNÍ RÉVY VE VYŠŠÍCH POLOHÁCH KLIKNĚTE ZDE

-------------------------------------

-------------------------------------

-------------------------------------

REPORTÁŽ Z NAŠEHO ZAHRADNICTVÍ - O ČERVENÉ LÍSCE LENCE KLIKNĚTE ZDE

--------------------------------------

REPORTÁŽ Z NAŠEHO ZAHRADNICTVÍ - O OSTRUŽINOJAHODĚ KLIKNĚTE ZDE

--------------------------------------

Další reportáže z našeho zahradnictví najdete v archivu pořadu HOBBY NAŠÍ DOBY na webu České televize.

---------------------------------------

Něco navíc pro Vás:

DÁREK ZDARMA

při objednávce zboží v jedné zásilce za minimálně 800,-Kč od nás dostanete dárek

zákazník není přihlášen
Přihlásit se